Jdi na obsah Jdi na menu
 


O "odvaze" anonymů

31. 7. 2010

Lumír Šarman

Jsou nemilosrdní a rázní. Nevysvětlují, ale rovnou kárají a předkládají svůj (správný) názor. V jejich slovech je mnoho energie - zpravidla té negativní. Někdy jsou literárně nadaní a číst jejich text může být docela zábava. Řada z nich používá často a ráda dost vulgární výrazivo asi v představě, že čím hrubější slovo, tím silnější je jeho argumentační síla. Tomu, komu píší, ke komu se obrací, dost často tykají, jako by se s ním znali léta.images.jpg Asi jim to dodává odvahy, která jim tak zoufale schází.  Bohužel jim chybí více energie k tomu, aby své názory podepřeli argumenty, a tak staví hodně často především na emocích. Jsou tak rychle rozpoznatelní. Potrefená husa totiž nejvíce kejhá.
Jejich největším problémem je malé sebevědomí. Často si s sebou nesou nějaký ten mindrák s velkým M.  Proto jsou tak útoční, proto to chtějí světu oplatit za to, že jim v jejich očích nedopřál to, na co přece měli nárok! Je mi jich líto. Nemají odvahu postavit se rovně. Schovávají se za jiné jméno jako za bezpečnou zeď. Co kdyby přiletěla odpověď. Na to nejsou připraveni.  Anonymové...

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář