Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kroniky města - jak to vidím já

12. 10. 2010

Lomničtí občané nyní dostali do svých schránek informaci LKN o tom, jaká je jediná pravda o všem co se v Lomnici děje. Netušil jsem, že budu mít tu pochybnou „čest“ stát se jedním z předvolebních témat. Máte informaci o tom jak to je s lomnickou kronikou. Jak je už zvykem pana starosty, je to jeho pohled na věc a jeho pravda. Dovolím si tedy poznamenat, jak celou situaci vidím já.

Rád bych tedy nejprve objasnil situaci kolem mého tzv. "nevydání kronik". To co se píše na stránkách LKN, totiž není v žádném případě celá pravda. Věc má dvě roviny.
Zápisy sahající do roku 1988 dostala radnice v termínu, kdy se má kronika podle archivního zákona archivovat. Tedy teď ji město má a musí ji předat archivu. Kronika bude digitalizována a dána na webové stránky oblastního archivu. Takto již archiv na své náklady nechal digitalizovat starší městské kroniky a každý je může svobodně číst. Kroniku jsem měl do té doby ve svém trezoru v archivu. V případě kroniky psané do roku 1988 hrozilo totiž nebezpečí, že kronika se stane například při výstavách IKS zdrojem informací, které nemusí být každému příjemné. Víme, že ve dřívějších zápisech (do roku 1989) bylo povinně zaznamenáváno personální složení všech organizací a stran NF, různá vyznamenání a angažovanost poplatná době. Pro historii jsou tyto informace jistě zajímavé a důležité, ale také jich lze snadno zneužít k pomluvám žijících osob. Proto jsem kroniku odevzdal až v termínu, kdy se stala archiválií. Takže tady není na mé straně pochybení, ale jedná se o špatný výklad celé záležitosti.

Jediný spor, který je zde mezi mnou a starostou se týká kroniky tzv. živé. Nikdy jsem neřekl, že není majetkem města a že ji nevrátím. Problém je pouze v jejím dopsání a v tom, že již několik let se domáhám toho, abych se dostal k materiálům, které vznikají z činnosti města. Ačkoliv jsem před lety dopisem žádal starostu o poskytnutí podkladů, nestalo se tak. Je pravda, že situace mezi mnou a panem starostou je napjata již řadu let, to však neznamená, že nechci své závazky dokončit. Když jsem podklady nedostal, navrhl jsem, že počkám, až se z dokumentů městského úřadu stanou archiválie a doplním to, co potřebuji do kroniky až v archivu, kde se k materiálu bez problémů dostanu. Žádal jsem dobu do konce tohoto roku, možná i kratší. To však již pan starosta neakceptoval. Zápisy do kroniky jsem vždy psal zpětně, až se shromáždilo dost materiálu pro kvalitní záznam. Dělali to tak ostatně všichni moji předchůdci. Díky tomu, že jsem archivář, tak jsem i několik starších zápisů doplnil a podařilo se mi i objasnit události z květnových dnů 1945. Po shromáždění údajů, jsem pak sestavoval vlastní text, který se nakonec kaligraficky přepisuje do samotné kroniky. Tolik k mé práci. Je však pravda, že po roztržce s panem starostou, jsem přestal psát úplně. V tom má pravdu. V zákoně, kterým se ohání, je však i povinnost obce, která má podklady kronikáři postoupit vždy, když o to požádá. A to se nestalo. Výsledkem všeho je, že nyní tedy čekám na předvolání k soudu, který s největší pravděpodobností prohraji. 

Chtěl bych ještě říci, že kroniku jsem vždy psal se zájmem, ale až starosta Zvánovec mi tuto práci, a i jinou, kterou jsem pro obec dělal, znechutil natolik, že už nechci mít s veřejným životem v Lomnici nad Lužnicí nic společného. Za svou práci pro obec se nestydím. Dokázal jsem spolupracovat s každou radnicí, byť jsem s mnoha věcmi nesouhlasil, a snad jsem i něco dokázal. Se starostou ing. Šarmanem jsem se také hádal, ale vždy to bylo o věc. Po schůzi to končilo. S panem Zvánovcem to bylo hodně jiné.  A to mně přivedlo i k tomu, že jsem se s panem starostou rozešel zcela. Každý kdo mně zná, ví, co jsem vše pro město dělal, a za čím vším lze najít moji práci. Nyní se vše smrsklo na kroniku. On totiž na mně nic jiného nemá. Vím, že jsem udělal chybu, měl jsem psát kroniku a vystačit si s tím co mám. To jsem neudělal a nyní jsem tedy panem starostou žalován, nehorázně pomlouván v Lomnických listech za to, že jsem odsoudil veřejně vzhled náměstí, a tak není divu, že se nenašel nikdo, kdo by se mně v zastupitelstvu zastal. To mně mrzí. I když je chápu. Nechtějí totiž dopadnout tak, jako já. Atmosféra strachu a obav, která v Lomnici nad Lužnicí zavládla, tak nevěští do budoucna nic dobrého.

Na druhé straně, nejsem žádný otloukánek, a tak budu požadovat, aby byly z webových stránek města odstraněny všechny mé texty, které tam jsou. Jsem-li tak špatným člověkem, kterého dávají k soudu, jak se tedy srovnají s tím, že jsou na stránkách města texty takového lumpa.    

Václav Rameš st.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář