Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co je to politika II

22. 8. 2010


   Pětiletý synek Tomáš se vypravil za svým otcem, aby se ho zeptal, co je to politika. Otec seděl v pracovně za stolem, vyslechl jeho dotaz, načež se začal chvíli škrábat za uchem. „Politika… jak bych ti to jenom vysvětlil!?“ Najednou ho napadlo řešení a tak syna poučil:
„Víš, to je jako u nás doma. Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka – to je vláda. Ta mi všechny peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná – to je dělnická třída. Ona pracuje a my ji za to platíme. Dědeček Alois – to jsou odbory. Ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťována. Ty jsi lid. Pro tebe to všechno děláme, aby ses měl dobře. A tvůj malý roční bratříček - tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?“
   Synek se dlouze zamyslel a nakonec řekl: „Zatím ještě nevím, nechám si to přes noc projít hlavou.“
   V noci se Tomáš probudil ve svém pokoji, jelikož z místa, kde stála dřevěná postýlka, přicházel příšerný zápach. Jeho malý bratříček se pokakal. Vstal tedy z postele a vypravil se do ložnice rodičů. V manželské posteli ležela pouze maminka a spala tak tvrdě, že ji nemohl probudit. Chlapec tedy putoval do hořejšího pokoje za služebnou. Tam uviděl tatínka, jak si s ní náramně užívá. Ani jeden z nich si nočního návštěvníka nevšiml, proto se chlapec smutně otočil a za rohem uviděl dědečka, jak oknem se zájmem sleduje mileneckou dvojici. Ani dědeček svého vnuka neviděl, protože byl velice zaměstnán pozorováním. Tomáš se rozplakal, vrátil se do pokoje, kde ulehl do postýlky a nakonec usnul.
   Ráno seděl u snídaně s tatínkem a ten se ho zeptal: „Tak co, Tome? Už víš, co je to ta politika?“
„Chlapec mu smutně odpověděl: „Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi mi včera říkal.“
„A jakpak, prosím tě,“ vyzvídal otec.
   Synek odložil hrneček s kakaem na stůl a namazaný rohlík zpět na talířek a povídal: „No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách.“
  
   Jiří Kos

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář