Jdi na obsah Jdi na menu
 


PRAVDA BOLÍ, aneb POSLEDNÍ ALTERNATIVA?

8. 2. 2022

Roman Bílek 

 

Vážení čtenáři, přátelé i nepřátelé.

   Snad je to již naposledy, kdy „reaguji“ na něco a někoho, ausgerechnet na stránkách Alternativy. Ptal jsem se mockrát, zda to mám zapotřebí, nebo nikoliv. Nemám. Ale dlužím to svým přátelům.

   Chci uvést na pravou míru mnohé spekulace, které se vyrojily po odstoupení pana starosty Petra Baštýře i důvody, které k tomu vedly.  

Pravda bolí, bolí všechny, hlavně ovšem ty potrefené. Proto jsem to tak nazval.  

   Musím podotknout, že tento článek nemá za cíl nikoho dehonestovat nebo pomlouvat. Je to můj pohled na věc a události, které se udály a podobnost s některými individui je čisté náhodná. Mohou se vztekat, mohou nadávat, mohou prudit nebo žalovat, ale to je asi vše, slovy klasika, co mohou dělat. Pravda je jen jedna.

   Abych začal od začátku, musím se vrátit k posledním volbám do zastupitelstva.  Na počet hlasů vyhrál tým pana Krejníka, ale vidíte i v celostátní politice, že to někdy nestačí. Musíte mít nadpoloviční většinu.  Protože nikdo nechtěl vytvářet koalici s tímto uskupením, došlo ke spojení vítězných kandidátů Spolku pro zdravou Lomnici a tří zastupitelů skupinky kolem pana Chrta ml.

   Začátky byly optimistické.  Souznění bylo až dojemně melodramatické... Patetické výkřiky- „naše rodina...tvoje rodina… krev bych cedil.“   to jen dokreslovalo dojemnou scénu téměř „krevního“ pouta. Nikdo nepochyboval, že Martin a jeho souputníci budou i cedit krev za společnou koalici, jak avizovali. Sepsala se slavnostně Smlouva o spolupráci, dalo to hodně času a práce… Ano, ta koaliční smlouva, o které pan M Chrt po roce a půl prohlásil – cituji „je to jen cár papíru“…

   Říkává se, kdo podrazí jednou, podrazí i podruhé. (pozn.  můj děda měl takový zakřivený nůž se specifickým názvem, to by tady sedělo...)

Ale protože jsme mu věřili, tak jsme se tím „cárem papíru“ řídili a ctili ho. Aspoň náš spolek. Ani já, ani pan Ing. Forst, Dr. Nosková, potažmo starosta Petr Baštýř jsme nevěřili anonymům, které nás před panem Chrtem varovaly.  Čas jim dal za pravdu.

   První rok byl oťukávací, plánovalo se, připravovalo a noví zastupitelé a radní se učili. Ano, někdy se udělaly chyby. Ale kdo je nedělá? Nikdy ovšem ve zlém úmyslu, nebo aby vznikly nějaké fatální škody.  Druhý rok se začalo konat a stavět… projekty, výběrka, pak opravy silnic, kašna, osvětlení, hřiště, Nádražní, škola...atd. neudělalo se toho málo.  Na spadnutí byla stavba tělocvičny, rekonstrukce Zámecké, Zahradní. Atd. Třetí rok byl zlomový.  

   Snad chuť po moci, prebendách, pocit všemocnosti a pýchy?  Můžeme se dohadovat, co bylo příčinou, ale najednou začalo vadit panu Chrtovi a spol. vše. Místostarosta, ač z jejich řad, byl najednou nežádoucí, špatný. Nebo nechtěl jen poslouchat?  V každém případě si dalo trio pánové Chrt, Němec a Md. Bäumlová pro pokračování v koalici a schválením rozpočtu jako podmínku jeho odvolání.  V souladu s koaliční smlouvou jsme ho neradi (mluvím za sebe a tuším i za pana Ing. Forsta a |Dr. Noskovou) odvolali. A co se nestalo? Pan Chrt, pan Němec a paní Bäumlová nezvedli ručičku pro schválení rozpočtu.

   Že by anonymy měly pravdu? Záminkou byly různé důvody, které měnili jako ponožky. Prostě takové to mlžení... bla, bla, bla.

Uvědomili si tito „dobrodruzi“ že způsobí městu nemalé škody?   Neschválení rozpočtu totiž znamená zastavení některých projektů a investic. Mezitím (než došlo ke schválení v druhém kole, došlo ke zvýšení cen materiálu i práce, firmy si rozebraly zakázky a nám zbyly oči pro pláč.  

   Spor začal eskalovat. Za vše hovoří fakt, jak vystoupil na zastupitelstvu pan Doubek (pozn.- partner paní Bäumlová) a dramaticky vyzýval radu k odstoupení, resp. k jejímu odvolání. Zdá se, že to byl ten řídící element. My mu říkáme pracovně „CML“ (jistě si vzpomenete na TV seriál). Jeho taktovku držela paní Bäumlová, která vytrvale, místo aby pomohla, poradila atd., začala ukazovat na „chyby“ kterých se pan starosta dopouštěl, zveličovat je a přesvědčovat Martiny, aby ji následovali. Moc práce jí to nedalo. Snad chuť po funkcích a prebendách byla větší než čest, a tak se začali „zdržovat“ - prostě nehlasovali ani pro, ani proti. Už jste slyšeli někdy pojem „přizdis..či?“

   Začali se chovat destruktivně, snad až sabotážně. Pranic jim asi nevadilo, že škody ponese město.  Zejména pan Chrt se projevil jako pravý gentleman.  Začal slibovat, aspoň dle zpráv od občanů, modré z nebe každému, koho potkal. Ani autor-majitel Alternativy nebyl stranou. Byť CH. věděl, že město plánuje zazelenění hlavního náměstí, vč. stínících prvků., 2 podzemní nádrže na automatické zavlažování, nabídnul, aby si pan Ing. Šarman mohl postavit stínění – sezení sám… Nejdříve zhatil projekt (pod záminkou nevhodnosti nádrží) a pak nabízí změny? Prostě si začal kupovat „hlasy“.

   A naschvály přibývaly.  Od jara tahalo naše TRIO za rypáček projektanty a zhotovitele stavby pečovatelského domu, resp. domu pro seniory na místě Majerovo louky, nehli ani brvou, že by byli proti, nebo jim něco vadilo, a po náročných opravách projektu (více parkovacích míst pro občany, otevřený park pro veřejnost, a to na jejich náklady...) a při konečném schvalování nezvedli opět pacičku pro?   

  Stejně tak blokovali opravu záchodů pro děti v základní škole.   Jen opravy bytů pro vyvolené a hřištátko s dopravními značkami (čí to měl být „pomník“?) kvetly. Petr jim vyhověl ve všem, ve snaze neeskalovat napětí a vyvolávat spory. Přesto mu nasazovali psí hlavu a snahy starostu kriminalizovat byly čím dál tím zjevnější a silnější. A začalo se lhát…lidem, sobě, všem…

   To, že město nebude mít volně přístupný park pro lidi za seniorským domem, šumák…Že nebude tělocvična? (bez záruky cituje občana „moje děti tam cvičit nebudou…“) Že stojí Sochorovka? Že zastavením investic přichází město o peníze a nemalé? Poznámka: inflace je tč. něco přes 4 procenta, tj. při ušetřených (rozuměj neinvestovaných) 30 milionech Kč znamená 1,5 milionu Kč ztráty ročně.  Nechci, aby to jejich mozek bral, ale paní Bäumlová by tomu setsakra měla rozumět. Nebo nemám pravdu?  Pokud mě paměť neklame, tak pracovala jako firma ve středních Čechách pro řadu místních úřadů.  

   Prostě a jasně, suma sumárum, takhle do dál nešlo. Než jsme stačili přijmout rázné rozhodnutí, jako blesk z modrého nebe přišla do toho neschopnost práce pro nemoc – úraz pana starosty, který byl napaden v budově soudu a dle svědků sražen se schodů, když odcházel ze soudní síně, kde hájil zájmy města.  Pád, bezvědomí, záchranka atd., atd... Mimo jiné – tento soudní spor město vyhrálo. Kdopak asi šíří nepravdy a dohady?! A pak nastala hodina pravdy.

   Najednou museli místostarostové zastupovat starostu. Ing. Augstena vyhodili a nyní museli zúročit nemalý peníz, který měsíčně pobírali.

Ono do něčeho rýpat, popichovat, pomlouvat, slibovat, to je něco jiného než podepsat fakturu, rozhodnout o dodavateli energie, podepsat smlouvy atd., že?  Ano, zodpovědnost unese jen někdo.  Asi to nebyl jejich případ.  Pracovní neschopnost starosty a nepracovní neschopnost místostarostů jen jako katalyzátor urychlilo proces. Nakonec utekli jako malí kluci.

   Po domluvě s panem starostou Baštýřem, Ing. Forstem a Dr. Noskovou jsem byl pověřen oslovit pana Krejníka, zda by byl ochoten jednat o novém složení vedení města. Byl. Zcela jasně a na rovinu jsme vyložili karty na stůl, domluvili jsme se, že jsme ochotni zapomenout na stará „příkoří“ ve jménu vyššího principu – blaha obce a nikdo se nebude mstít, dělat naschvály a společně podpoříme vznik nového vedení města, které by nás dovedlo do dalších voleb a hlavně, aby nevznikaly další škody a dotáhly se rozjeté věci.

   Mrzí mě jediné, že jsme se nedokázali dohodnout dřív. Asi to muselo uzrát a museli jsme zestárnout i zmoudřet… Nebylo to jednoduché, každý má svoje ego. Petr musel opustit podnikání v pekařské firmě (byla to podmínka Chrta a spol. v koaliční smlouvě). Já se omluvil Ing. Augstenovi, našel jsem, doufám, společnou řeč s panem Krejníkem… prostě jsme zametli práh, odstřihli jsme se od nespolehlivých lidí a nyní je na novém vedení města, jak se bude dařit a věřte, že v prospěšných věcech jsme ochotni je podpořit. Já se chci naplno věnovat svojí práci, které je opravdu hodně a věřím, že mi už nebude nikdo házet klacky pod nohy... vždyť jde o pacienty. ne o moji osobu. Na tom to nestojí.

   Zbývá mi i více času na rodinu a vnoučata…Teď je to už na mladých a přeji jim opravdu upřímně, ať se jim, potažmo nám všem a městu daří.