Jdi na obsah Jdi na menu
 


Paralely a komu není rady, tomu není pomoci

6. 11. 2021

Lumír Šarman, 29. října 2021

V roce 1918 se sotva rodící se Československo muselo vypořádat s mnoha výzvami. A jednou z nich byla pandemie Španělské chřipky. Ta trvala zhruba dva roky a vyžádala si podle střízlivých odhadů 17 milionů mrtvých. Podle dalších však i 50 až 100 milionů. Současná pandemie nemoci Covid-19, také způsobená chřipkovým virem, už má oficiálně k 5 milionům obětí.

   Ve světle znovu rostoucích počtů nakažených, hospitalizovaných a mrtvých v ČR se nabízí otázka: kdy to skončí? Pokud bychom si chtěli vzít jako příklad zmiňovanou Španělskou chřipku (ta nevznikla ve Španělsku, ale díky neexistující cenzuře se informace o ní rozšířila do světa) zjistíme, že tehdejší pandemie začala pravděpodobně už v zimě roku 1917 v Číně (Covid-19 se rozšířil z Číny do Itálie v zimě 2019) a odtud se rozšířila dál – v březnu 1918 zasáhla výcvikový tábor americké armády v Kansasu a tamní vojáci jí pak roznesli dál do světa. Španělská chřipka měla 4 vlny. Ta poslední skončila v dubnu 1920. Pak virus zmutoval a ztratil svou nebezpečnost. Pokud tedy uděláme jednoduchou paralelu, současná pandemie skončí na jaře příštího roku.

vaccine-6181858_1280.jpg

   Jednoznačně se ukazuje, že tím, co může virus, který trápí celou planetu, poslat do tak řečeného háje, je očkování. Čím více lidí je očkovaných, tím méně zbývá těch, mezi kterými se virus šíří, mutuje a vytváří si podmínky pro to, aby přežíval.

   V Česku a okolních zemích v posledních dnech rychle rostou čísla nově nakažených a také hospitalizovaných. Většina z nich jsou lidé nenaočkovaní. Stát přestane od listopadu proplácet testy a snaží se tak popostrčit váhající, aby se nechali naočkovat tak, jako šest milionů jiných. Když vyloučíme malé děti a ty, kteří se očkovat ze zdravotních důvodů nemohou, těžko dnes obstojí argumenty, že očkování není povinné, takže ho lze obejít. Je to samozřejmě možné, ale je to nezodpovědné vůči sobě i ostatním. Prodlužuje se tak doba zbývající do vyhasnutí epidemie. A když neočkovaný skončí na jednotce intenzivní péče nebo s vážnými následky po covidu, nezbývá než říct: inu, komu není rady, tomu není pomoci.