Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na přelomu roků

5. 1. 2022

Lumír Šarman, 31. prosince 2021

women-3394510_1280.jpg

Máme za sebou druhý rok ve znamení globální pandemie. Ta nás nejvíce drtila na přelomu jara a zimy, kdy jsme na tom byli nejhůře na světě. Znovu si silně vrátila na podzim, ale díky naočkovaní části populace jsme se do podobné krize už nedostali.

   Máme za sebou rok, který přinesl chladnější jaro, středoevropské léto a příjemný podzim zakončený brzkou nadílkou sněhu. Dokonce i Vánoce byly alespoň z části zase bílé. Půdní sucho po několika letech na většině území zmizelo.

   Máme za sebou rok, ve kterém se světové hospodářství po přibrzdění v minulé roce zase rozběhlo tak, že to způsobilo mnoho komplikací – zdražování klíčových zdrojů, jakými jsou doprava, suroviny a energie. Inflace vzrostla na léta neviděnou úroveň. Nezaměstnanost je prakticky nulová a mnoha firmám chybí lidi.

   Máme za sebou rok, kdy se prezidentem Spojených států stal Joe Biden, NATO a USA po dlouhé válce opustily Afganistán, z postu německé kancléřky odešla Angela Merkelová, Čína stále více ukazovala svou hospodářskou sílu a putinovské Rusko nezměnilo svou strategii spočívající ve snaze rozklížit Evropskou unii. Kromě toho se stalo tisíc dalších věcí, o kterých nic netušíme, i když pro lidi z nějaké části naší planety byly velmi podstatné.

   Máme za sebou rok, kdy svobodné volby odeslaly do opozice ANO Andreje Babiše, prezident Zeman byl na pokraji smrti, státní rozpočet skončil obrovským schodkem a v prosinci se ujala úřadu nová vláda premiéra Fialy.

   Máme za sebou rok, který byl velmi náročný zejména pro zdravotníky a všechny, kteří pomáhali řešit pandemii. Desetitisícům rodin odešel někdo blízký. S výjimkou léta nebyl tenhle rok opět přátelský pro hotely, penziony, restaurace, ale i galerie a další firmy z oblasti služeb. 

   Máme za sebou rok, který přinesl mnoho radostí. Hodně věcí se podařilo. Tou největší je možná uvědomění, že máme schopnost čelit nejenom pandemii, ale i stále komplikovanějšímu světu, ve kterém je těžké se vyznat. Uvědomění, že některé věci se nemění, zůstávají a dávají nám sílu pokračovat. 

Ani rok 2022 nebude žádná procházka.

   Pandemie nám hned v lednu zase zatopí – i když teď klesá, ze západu přichází mutace Omikron a nevídané počty nakažených. Dobrou zprávou je, že do nemocnic jich míří relativně méně než u varianty Delta. Covid-19 s námi zůstane asi až do konce roku a v něčem nás omezí stejně, jako dosud.

   Ekonomika se rozjede ještě více než letos. To ještě prohloubí nedostatek na trhu práce a řešením bude jedině řízená migrace nových pracovníků z východu a jiných zemí. Vysoká inflace kolem 6 procent nás potrápí, ale nezničí. Ke konci roku už by měla klesat.

   Většině z nás výrazně stoupnou účty za elektřinu a vytápění. Budou to desítky procent a výrazná změna trendu není na obzoru. 

   Na podzim nás čekají komunální volby. Ve stejné době už určitě poběží volební kampaň před prezidentskými volbami, které nás čekají na začátku roku 2023. 

   Kromě všeho výše zmíněného nás také a především čekají naše životy. Den za dnem přinášející mnoho příležitostí prožívat vedle starostí i malé a větší radosti navzdory „bouři“, která zuří za okny. 

Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.

                                                                                                                                                                                      Václav Havel