Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vláda zpackala nástup 2. vlny pandemie, připravme se na tvrdá opatření

12. 10. 2020

Lumír Šarman, 12. října 2020

Populismus - (z latinského výrazu populus – lid) je politický přístup spočívající ve snaze oslovit běžného člověka, který se domnívá, že vládnoucí skupiny nehájí či přehlíží jeho zájmy… Populistické strany (…) samy sebe stylizují do role nestranické, téměř nepolitické a neelitní organizace, která má za cíl odstranit vládnoucí elity a začít reprezentovat zájmy lidu… Termíny populistický či populista se v češtině používá také v pejorativním významu, ve kterém se termínem populista míní člověk prosazující rychlá a líbivá, ale těžko uskutečnitelná a často až škodlivá řešení na složité socio-ekonomické problémy.                 Zdroj: Wikipedia

hiker-598204_640.jpg

Na začátku srpna jsem ze svého pohledu hodnotil vládní opatření v rámci 1. vlny pandemie a dal našim mistrům včele s premiérem pomyslnou dvojku. Dnes, kdy stojíme na prahu dalšího výrazného zpřísnění opatření proti 2. vlně je mé hodnocení podstatně horší – „nedostatečná“, čili za pět.

   Na jaře jsme se pod vedením vlády zachovali jako obezřetný turista, který se vydává na náročnější výšlap do hor. Do batohu si preventivně sbalí i to, co vůbec nemusí potřebovat. Jistota je jistota. Než riskovat promoknutí a prochladnutí, je lepší mít pláštěnku a teplou mikinu. Člověka to sice na zádech trochu otravuje, ale kdyby přišla bouřka, je připravený.

   Když na konci prázdnin ministr zdravotnictví vyhlásil, že od září bude opět potřeba nosit roušky, národ prskal. Jako turista, který měl zatím štěstí na dobré počasí a ani jednou nezmokl, jsme si začali říkat, že to přece jde i bez pláštěnky. A náš populistický premiér jako vždy vycítil, jak svému lidu vyjít vstříc -  hned zatáhl za záchrannou brzdu a roušky se tedy nekonaly. Pohoda pokračovala dál. Turista kráčel lehce, a dokonce si chvílemi pískal.

   V horách se začalo zatahovat a rozfoukal se vítr. „No, jen aby se to nezhoršilo“, pomyslel si ustaraně turista a zamrzelo ho, že dal ráno přednost pohodlnosti a nepřidal do batohu pláštěnku a mikinu. Podobně reagovala v září naše vláda na nárůst počtu nakažených. Místo jasné strategie naděje, že bude líp. Místo jasné strategie pštrosí taktika. V horách se spustil déšť a do Čech a na Moravu vtrhla druhá vlna pandemie.

   Dál to znáte. Z deště se stala průtrž a náš turista je v tuto chvíli promoklý na kost. Pořád se sice snaží myslet pozitivně a doufat, že to přejde, ale už ví, že je to bláhová snaha, protože se chvěje chladem a v dohledu není střecha, pod kterou by se schoval.

   Čekají nás nepochybně tvrdá opatření. I tak už chytáme pověstnou kočku za ocas.  I když se občané tématu pandemie vyhýbají a doslova od něj utíkají k jiným, pohodovějším, dobrá vláda si tohle dovolit nemůže. Populismus vládnoucí koalice teď narazil na své meze. Tak dlouho se snažila vlichotit do přízně svých voličů, až přivedla celou zemi na kraj katastrofy.

   Andrej Babiš chce řídit stát jako firmu. Dělá ale pravý opak. Namísto toho, aby nechal profesionálního hasiče hasit „požár“ a šel mu z cesty, kibicuje a radí, kde hasit může a kde ne, jenom aby byla paní Kadrnožková spokojená a pan Pidláček se nenaštval. Kdyby takhle jakýkoliv majitel řídil svou firmu, brzy by zkrachoval.