Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sucho je pryč

4. 2. 2019

Vloni pršelo méně než obvykle – náš kraj to však odnesl nejméně – současný stav je nadějný – co nás čeká a co můžeme dělat?

Lumír Šarman, 22. ledna 2019

Dějství první - srážky

To, že byl loňský rok suchý, není potřeba zdůrazňovat. Zprávy o tom, jak nepršelo a o následcích nedostatku vody v půdě a v řekách na nás pršely ještě před Vánoci. Pojďme se na množství srážek podívat graficky. S pomocí dat od Českého hydrometeorologického ústavu jsem pro Vás připravil následující graf. Čím vyšší sloupec, tím se více blížíme k normálnímu stavu, který ČHMÚ počítá jako průměr ročních srážek z let 1961-1990.

srazky-2018-kraje.jpg

   Z grafu je patrné, že náš kraj dostal minulý rok skoro normální příděl nebeské vody. Zatímco celá republika se musela spokojit se 77 % normálu, u nás to bylo 93 % (548 mm).


Dějství druhé – půdní sucho

Když neprší, snižuje se obsah dostupné vody v půdě. To má za následek horší růst rostlin, což může ohrozit úrodu na polích a zahradách. Dalším dopadem je snižující se množství vody v řekách. Protože během roku na většině naší země pršelo málo nebo velmi málo, sucho přišlo už na jaře. Na docela velké části republiky dokonce v extrémní podobě. Následující mapa projektu Intersucho ukazuje stav k 2. prosinci 2018.

mapa-sucha-2-12-18.png

Prosinec minulého roku i začátek letošního ledna byly srážkově nadmíru bohaté. Na většině území spadlo 1,5x nebo ještě více srážek ve srovnání s průměrem. V našem kraji to bylo dokonce 192 %. Díky tomu je současná situace už výrazně pozitivnější a na velké části území je sucho v půdě minulostí.

sucho-k-20-1-2019.png

Dějství třetí – výhled a jak se připravit na další sucho

Jak už je patrné z výše uvedeného, rok začal srážkově dobře. Jak bude pokračovat vlastně nevíme. Zdá se, že realističtější bude počítat s tím, že trend posledních let, tedy stabilní „letní“ počasí od dubna do konce září a méně deště, bude pokračovat i v roce 2019. Evropa i Česká republika už činí opatření, abychom dokázali vodu lépe zachytit v krajině a neposílali ji díky velkým lánům a vybetonovaným plochám hned do řek a pryč z našeho území. A každý majitel domku nebo zahrady může přemýšlet, jak využívá dešťové vody ve prospěch zeleně kolem.