Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sluneční čas

16. 11. 2019

Kateřina Orlová, 31. října 2019

Snad už si nebudeme dvakrát v roce posouvat v noci ze soboty na neděli hodinky o hodinu tam nebo zpátky moc dlouho. cas.jpgV Evropě jsme se (kupodivu) dohodli, že bude celý rok platit jeden čas a nebudeme ho (nesmyslně) měnit. Střídání času nemá žádný význam, a navíc škodí lidskému zdraví. A škodí to i lidem, jimž změny času nevadí, protože si jen neuvědomují to, co ví jejich tělo a psychika.
   Nad čím ale zůstává rozum stát, je nový problém: Jaký čas si ponecháme – letní, umělý, nebo zimní, přirozený, sluneční, středoevropský? Je ke cti našich oficiálních míst, že Česká republika se přiklání k tomu zimnímu. Je to jedna z mála „rozumných“ věcí, které se v posledních letech z našich vyšších sfér ozývají.
   Že by bylo zavedení umělého času chybou, to je – světe div se – dokonce vědecky dokázáno. Navzdory našemu hodně arteficiálnímu, přetechnizovanému a od přírody odtrženému světu je lidské tělo stále řízeno biologickými zákonitostmi, mezi něž patří i biologické hodiny, které jsou zase podřízeny slunci. „Letní“ čas v zimě by těžké ranní rozjezdy ještě ztížil. Představa, že bude přes zimu do devíti ráno tma, mě vysloveně děsí. Civilizační vynález „umělého“ času by přilil olej do ohně civilizačních nemocí. Přibylo by depresí (ta ranní pesima!), cukrovky (jíž je už tak dost), rakoviny a srdečních onemocnění, nehledě na další následky stresu, protože neurohumorální velín zkrátka nezajímá, co si na něj civilizace všechno vymýšlí a čím ho chce zase zlomit.
   Tak doufejme, že za dva roky přirozeně vplujeme do celoročního přirozeného času a možná že budeme i zdravější.