Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výstava lomnického výtvarníka v Lomnici

14. 9. 2016

Kateřina Orlová, 31. července 2016

Že malíř a sochař Pavel Karták pochází z Lomnice nad Lužnicí a že jeho současně probíhající výstava (24. června až 15. listopadu 2016 v lomnickém kostele sv. Václava) je opravdu návratem, to musí věřit přinejmenším všichni Kartákovi na světě.
vystava-1.jpg   Není na světě Karták ten, jenž by tu neměl kořeny. Ač dnes žije v Lomnici Kartáků velmi málo (stejně jako Spěváků a Pivců, kteří spolu s Kartáky dostali své jméno do vínku od krále Václava IV.), kdykoli se Karták setká s Kartákem, ať je to kdekoli v Čechách nebo třeba v Americe, vždycky se domluví na společném místu svých předků.
   Malíř a sochař Pavel Karták je syn holiče (který se později v Lomnici zapsal jako „Karták-redaktor“, jehož pamětníci možná ještě pamatují jako toho, kdo lidem sepisoval dopisy úřadům a pomáhal jim vyřizovat úřední záležitosti) žijícího za okupace ve Stříbřci, k němuž chodíval i Ivan Olbracht, který se ukrýval. Vždycky rád kreslil a maloval, ale až po vyučení – to už žil s rodiči v Lomnici – začal studovat kamenosochařství na jedné z tehdejších (málopočetných) středních uměleckoprůmyslových škol v Uherském Hradišti. Vzpomíná, že když se na školu dostal, rozběhl se radostí, točil taškou a volal: „Budu malířem, budu malířem!“
   Manželství ho zaválo do severních Čech, ale kdo vidí Pavlovy obrazy, vidí vystava-2.jpgzdejší kraj v celé jeho hloubce i výšce. Krajinu (jihočeskou a severočeskou) nemaluje jen realisticky, ale především substanciálně. Obrazy jsou i svou barevností melancholické, možná temné, ovšem vzhledem k jejich vertikalitě a velkorysosti taky uklidňující a povznášející. Dodávají pocit jistoty a kotvy a zároveň duchovně povznášejí. Stejně laděná jsou též zobrazení hudebních témat, motivů lidských hlav. Pozdější tvorba je více či méně prodchnuta abstrakcí, kterou zde chápu jako nepoznatelnost přítomnou v realitě.
Druhou a neméně významnou a impresivní kapitolou jeho tvorby jsou portrétní busty, jejichž věrnost pozná i ten, kdo nezná živé modely. Podle jejich pravdivosti, živého výrazu a duševnosti.
   Že Pavel Karták pochází ze zdejšího kraje vyrostlého z močálů a bažin, to pozná každý původní obyvatel. Podle smutku a tíže skutečnosti a její nezpochybnitelně přítomné trojrozměrnosti, v níž se skrývají tajemné další rozměry.