Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vydařená oslava 98. výročí založení Československa

2. 12. 2016

Lumír Šarman, 30. října 2016

 

Letošní konec října se jako vždycky nesl v duchu připomínání slavného výročí csr.jpgroku 1918. Na troskách Rakouska-Uherska vznikla tehdy První republika. Byla dvakrát větší než ta naše současná. Žilo v ní skoro 14 milionů obyvatel, z toho třetina měla jinou národnost, hlavně německou.
   Letošní připomínání založení našeho státu se obzvláště vydařilo. Ne, nemyslím to ironicky. Jsem přesvědčený, že způsob, jakým jsme si důležitý milník naší historie připomněli, byl celkově důstojný a pro společnost prospěšný.
   Je to paradox, ale tím, kdo stmelil nezanedbatelnou část české společnosti, byl jinak poměrně kontroverzně jednající prezident republiky Zeman. Myslím, že to ani v nejbujnějších představách nezamýšlel a že jde jen o kouzlo nechtěného.
   Nebudu tu dlouze připomínat události posledních dvou týdnů. Pouze telegraficky, pro připomenutí: konference Fórum 2000, návštěva Dalajlámy, setkání ministra Hermana s ním, protesty čínského velvyslanectví, omluvný dopis čtyřech nejvyšších ústavních činitelů a pomsta prezidentské kanceláře - stop ocenění Jiřího Bradyho. Následovala vlna vyhlášení a akcí pramenící z různých míst společnosti. Pan Brady dostal bleskově tolik „náhradních“ metálů, že si možná bude muset pořídit na cestu do Kanady zvláštní zavazadlo a ministr Herman je u části veřejnosti hrdina. Co si o tom asi teď myslí Miloš Zeman?
   I díky poprvé ze zákona zavřeným supermarketům jsme letos 28. října dostali šanci přemýšlet o tom, co vnímáme jako základy našeho státu. Také jsme si po nějakém čase a důsledněji mohli položit otázku, kam máme jako země dál směřovat. Na východ nebo na západ?  Atmosféra ve společnosti se na nějakou chvíli zvedla a nabila emocemi. To je dobře, protože tam, kde jsou emoce, jsou i naše hodnoty. Co na tom, že důvodem toho všeho byly činy spíše nedůstojné povahy. Vždyť právě pro jejich nízkost jsme si snáze mohli uvědomit záležitosti přesně opačné.
   Parlamentní volby budou za necelý rok. Vnímejme pozorně všechny, kteří se budou ucházet o naše hlasy, a nezapomínejme na to, co je pro nás důležité. Ne teď, ani za rok, ale dlouhodobě.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář