Jdi na obsah Jdi na menu
 


Uprchlíci a my podruhé

7. 10. 2015

Kateřina Orlová, 9. září 2015

Děkuji Lumíru Šarmanovi za jeho článek o uprchlících a přidávám se k němu svým souhlasem a podporou.
   Ano, stačilo by trochu samostatně myslet, posílit empatii, oprášit paměť a popídit se po pravdivých informacích, abychom se zbavili strachu živeného naším politickým establishmentem, jeho úzkoprsými, xenofobními a nerealistickými postoji. Měli bychom se zbavit strachu a místo toho se za postoj svého etnicky čistého českého národa zastydět. A pak už jen přijmout skutečnost takovou, jaká je – že lidé ze stejného masa a kostí, se stejnými emocemi, se stejně milovanými blízkými, se stejnými profesemi jako my musejí utéct z území, které bylo jejich domovem. Tuhle skutečnost žádný strach, žádné protesty, žádné přihlouplé argumenty nezmění. Uprchlíci přicházejí a budou přicházet.
   Možná je celá tragická geopolitická situace jen povrchním křečovitým planeta.jpgprojevem hlubších hydrogeologických trendů. Možná je tohle iracionální a barbarské běsnění v Africe a na Blízkém východě a celé to stěhování národů nevědomým projevem bytostného hledání bazálního zdroje života, jímž je voda. Proč se Arabové nestěhují do bohatých bratrských arabských zemí typu Kuvajtu či Saudské Arábie, kde by se mohli svým způsobem cítit jako doma? Samozřejmě nejsou to sociální státy, ale sociální systém je možná z hlediska budoucnosti jen velmi ohraničeným motivem.
   Oni potřebují vodu – a my potřebujeme lidi. Většinou jen z vyprávění znám situaci řemeslníků, kteří ubývají. Domy dnes u nás stavějí z valné části přistěhovalci. Z první ruky však znám situaci ve zdravotnictví. Německo vehementně zve české lékaře a čeští lékaři do Německa hojně odcházejí. Dvě stě absolventů lékařských fakult ročně odchází do zahraničí. Zeptám-li se čerstvého absolventa, kde bude pracovat, odpoví, že v Německu. Německo tak chytře řeší rapidně vzrůstající nároky na zdravotnický personál. A Češi? Potřebujeme lékaře a sestry z východu. Už dnes v nemocnicích pracují „mezinárodní týmy“ pracovníků všech barev pleti. Ale potřebujeme jich ještě víc, protože lékaři v okresních nemocnicích nápor stárnoucí, a tedy více nemocné populace prostě nemohou fyzicky zvládnout.
   Války a přistěhovalectví se mi nelíbí, nemám ráda velké změny a vzrušení, mám ráda své pohodlí a své jisté. Ale budu-li se bránit skutečnosti, kterou nemohu ovlivnit, žádné pohodlí a dobrou pohodu si tím neposílím, naopak budu jen nešťastná a nespokojená. Je starou známou pravdou, že kdo dává, dostává. V tomto případě kdo přijímá, dostává. A že nic v životě ani život sám není bez rizik, to víme také.

 

Miniaplikace

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář