Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejsme zaslepeni úžasností Fair Trade?

23. 2. 2015

Zuzka Orlová
 

Určitě jste už někdy slyšeli nebo si možná na potravinách všimli modrozeleného loga Fair Trade. Co to vlastně je? Záruka bio kvality nebo zase nějaký další reklamní trik? Mají férové výrobky zůstat ve specializovaných Fair Trade obchůdcích, nebo se objevit i v regálech velkoobchodů? Je zapojení Nestlé nebo Tesca do programu důkazem lidskosti nebo jen chytrý marketingový tah?

   Na začátek několik faktů: Fair Trade, jehož historie se začala psát už krátce po skočení druhé světové války, si klade za cíl faitrade_display.jpgvytvořit alternativní obchodní systém, který nepohrdá právy zemědělců a výrobců. Certifikovaným výrobcům, kteří se mimo jiné musí sdružit do demokraticky řízeného družstva (do fair trade se tedy nemohou zapojit jednotlivci), zaručuje Fair trade stanovenou výkupní cenu, která pokryje alespoň náklady na životní minimum.
   „Do tamějšího byznysu jsou zapojeni překupníci, kteří využívají toho, že ti drobní pěstitelé nemají možnost přepravit svoji kávu k dalšímu zpracování a chybí jim informace o cenách na světovém trhu,“ vysvětluje Tomáš Bílý, předseda organizace NaZemi – společnosti pro fair trade. Fair Trade proto z procesu výroby a prodeje vylučuje nadbytečné obchodní prostředníky, kteří ukrajují výrobcům z jejich výdělku, a také samozřejmě garantuje, že v procesu výroby není zneužita dětská práce, a v neposlední řadě zaručuje producentům dodržování základních zdravotních a sociálních standardů.  K minimální stanovené výkupní ceně fairtradových výrobků se připočítává ještě tzv. sociální prémie. Ta putuje do společného fondu družstva, ze kterého se financují různé další projekty, například zlepšování infrastruktury nebo školy pro děti i vzdělávání samotných zemědělců.
   Fair Trade má ale, jako všechno na světě, i svou druhou, stinnou stranu. Jedním ze silných protiargumentů je, že Fair Trade podrývá samotné základy volného trhu – jednak stanovenou výkupní cenou pro farmáře, a také proto, že koupí fairtradového výrobku za vyšší cenu zákazníka nejspíše přejde chuť na další nákup. Není ani jisté, že všechny výrobky označené Fair Trade opravdu pocházejí z fairtradového prostředí či byli pěstovány nebo vyráběny podle zásad FT. Některé kritické hlasy poukazují i na neprůhlednost vlastní organizace – zemědělec prakticky dostane pouze 10 procent ceny a zbytek spadne do kapsy přidružených organizací Fair Trade. Taková tvrzení jsou sice neprokazatelná, ale nedají se vyloučit.  
   Zajímavější čtení ale nabízejí výsledky výzkumu Rozvojovky Člověka v tísni, které lze považovat za vyvážené. Přináší pohled přímo od samotných zemědělců zapojených do Fair Trade. Na jednu stranu sice tvrdí, že nevýhodou jsou vysoké ceny certifikace a především, což mi přišlo překvapivé, že garantovaná výkupní cena vlastně není vůbec férová – často totiž nepokrývá reálné náklady na pěstování, navíc se od ceny na konvenčním trhu, kde by si mohli diktovat podmínky, zas tolik neliší. Přestože ale družstvům často výdělek nestačí ani na složitou administrativu Fair Trade, jistota výdělku, kterou na volném trhu nemají, je pro ně mnohem důležitější a je rozhodujícím argumentem pro Fair Trade, tato jistota totiž předčí všechny nevýhody.

KVALITA A BIO?
Jak je to ale s Fair Trade a bio? Častým omylem je, že zákazníci si myslí, že Fair Trade automaticky zaručuje, že je produkt bio a nadprůměrně kvalitní. K certifikátu FT zemědělci sice mohou získat i certifikát ekologického zemědělství (který mimo jiné spousta zemědělců nemá jen kvůli finanční nedostupnosti, přestože se jejich zemědělské postupy pravidlům bio blíží), díky němuž získají ještě o něco málo více z celkové ceny, na druhou stranu „bio“není samozřejmostí.
   Podobně je to s kvalitou. Kritici fair trade upozorňují, že tyto výrobky musí být zákonitě ty méně kvalitní – producenti dodají do systému Fair Trade, kde mají výkupní ceny zaručené, ty méně kvalitní potraviny, zatímco ty nejlepší prodají na volném trhu, kde by výrobky s podřadnější kvalitou prodali jen levněji nebo vůbec. Je ale těžké pro takové chování najít důkazy a spíše patří do oblasti pouhé spekulace. Obecně se má za to, že Fair Trade výrobky neobsazují zrovna přední příčky hitparády kvality, ale rozhodně pod průměr neklesají.
   Je těžké určit, kde leží pravda. Věrohodné výzkumy chybí a tuto „díru“ zaplňují jen subjektivní postoje, které na jedné straně férový obchod srdceryvně brání, na straně druhé jej zarytě odmítají.
   Souhlasím ale s tím, že by hlídač (Fair Trade) měl mít také svého vlastního hlídače. Přesto si raději vyberu kávu s označením Fair Trade, a budu věřit a doufat, že zemědělec, který pro mě tu kávu vypěstoval, za ni dostane tolik, aby uživil sebe i svou rodinu. Zatímco když si koupím „obyčejnou“ kávu, mohu si být rovnou jistá, že jsem svůj příspěvek vhodila do nenasytné tlamy sice volného, ale často krutého a nespravedlivého trhu.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář