Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zoufalý a statečný čin Jana Palacha

24. 2. 2013

 se po 43 letech zřejmě dočká oficiálního uznání

Lumír Šarman, 10. února 2013

Parlament v pátek 8. února schválil v prvním četní novelu zákona o státních svátcích a významných dnech naší země (245/2000 Sb.). Podstatou změny je doplnění seznamu významných dnů o 16. leden, protože v tento den se v roce 1969 upálil na Václavském náměstí v Praze student Filozofické fakulty UK Jan Palach.
   Médii proběhla zpráva o projevu Miroslava Grebeníčka (KSČM) v parlamentu, který při projednávání zmíněné novely kritizoval důvodovou zprávu k ní. Nejvíce byla diskutována (a odsuzována) ta pasáž, ve které odmítá skutečnost, že Palach protestoval proti komunistickému režimu v tehdejším Československu…
   Co vlastně dnes víme o činu, kterým se jeden vysokoškolák pokusil probudit společnost? Společnost, která přišla o většinu svého zápalu druhé poloviny šedesátých let (snaha o socialismus s lidskou tváří) po brutální invazi spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy nařízené komunisty z Moskvy.
   Jan Palach nebyl hlupák ani blázen. Narodil se 11. srpna 1948 ve Všetatech. V roce 1968 pohred-jp-25-ledna-1969.jpgodmaturoval a přešel na vysokou školu do Prahy. Zúčastnil se neúspěšné stávky studentů proti okupaci a nastupující normalizaci. Dlouho pak přemýšlel o nějakém radikálním činu, který by vyburcoval veřejný odpor proti okupantům a novému vedení KSČ. Šestnáctého ledna 1969 si pod budovu Národního muzea přinesl dvě plastové lahve s benzínem, polil se jím a zapálil. O tři dny později v půl čtvrté odpoledne umírá.
    Jan Palach v dopise, který zanechal po svém činu, požadoval dvě věci: 1) zrušení cenzury, 2) zákaz rozšiřování „Zpráv“, což byla tiskovina vydávaná okupačními vojsky. Žádal veřejnost, aby na podporu jeho požadavků vstoupila do neomezené stávky. Nic z toho se nestalo. Veřejnost však přesto zareagovala masivní účastí na rozloučení s Janem Palachem. Objevilo se na i nemálo následovníků Palachova činu, z nichž nejznámějším je Jan Zajíc.
Jak řekl 25. ledna 1969 nad hrobem J. Palacha farář Jakub S. Trojan: „V tomto cynickém století, v němž nás často děsí druzí, a my opět děsíme je, a v němž se mnohdy lekáme, jak jsme všichni vnitřně malí, on nás přivedl k tomu, abychom se ptali otázkou, která z nás může učinit velké lidi: Co jsem udělal já pro druhé, jaké je mé srdce, za čím jdu, čemu sloužím, co je pro mne nejvyšší životní hodnotou?“
   Těm, kteří si chtějí doplnit informace o Janu Palachovi, doporučuji například výborně zpracované stránky www.janpalach.cz. Pokud máte satelitní kanál HBO, podívejte se na vynikající trilogii Hořící keř.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář