Jdi na obsah Jdi na menu
 


Po volbách

29. 1. 2013

Kateřina Orlová, 28. ledna 2013


Je mi samozřejmě smutno a těžko, podobně jako po loňských krajských volbách. To ale spolu s prohrami a nezdary k životu patří stejně jako vítězství, které slaví nový prezident a jeho voliči.
Po sečtení čtvrtiny hlasů mi bylo jasné, že „jsme prohráli“. Nicméně se to dalo tušit už dávno předtím, ostatně při vyhlášení kandidátů jsem si povzdechla: „Češi si stejně zvolí Zemana.“ Je to patrně naplnění historické nutnosti, jak v symbolické, tak politické a společenské rovině. Zaprvé Miloš Zeman je třetím důležitým aktérem sametové revoluce, který se poté významně zapojil do politického života a posléze stal stejně jako jeho dva předchůdci hlavou státu. Do třetice všeho dobrého i zlého – příště by to již mohl být představitel nové doby. Zadruhé jeho zvolení je výrazem a vyústěním nedávného a současného vývoje společnosti a politické scény, odpovídá potřebám lidu a stále levicovějšímu směřování společnosti (on sám se označuje za levicového, občané jej považují za levicového, nicméně politologové jej označují za pravicového).
   Jistě je velkým úspěchem i na straně nás voličů druhého kandidáta a vlastně celé společnosti, že se Karel Schwarzenberg dostal do druhého kola a se ctí se utkal s tak silným soupeřem. Těší mě, že jej podpořila mladá generace, která se do příštích voleb početně posílí a už bude větším dílem rozhodovat o našich demokratických zástupcích a hlavách státu. Určitě mě i těší, že se k jeho voličům připojila značná část duchovních a intelektuálních autorit, pro mě v některých případech i autorit morálních.
   Jsem ráda, že volba byla přímá. Zapojila všechny občany, probudila je z otrávenosti či letargie, zaktivizovala je, byla zábavná. Kdyby prezidenta volili naši zastupitelé, asi bych se o volby příliš nezajímala a po vyhlášení výsledků jen řekla něco ve smyslu: „Aha, no jo, Zeman.“ Jistě byla předvolební kampaň přímých voleb krom jiného velmi emotivní, a i když předvolební kampaně v jiných zemích opravdu podrobně nesleduju, odhaduju, že se v tomto příliš neliší. Možná jen, že by některé skutečné lapsy ve vyspělejších demokraciích tak snadno neprošly (výroky pana prezidenta o právu první noci a zdegenerovaných knížatech, lži či pokroucené citace sypané z rukávu a podobně).
   Tyhle bolístky se ale zákonitě brzy zhojí a musíme jen doufat s Karlem Schwarzenbergem, že máme prezidenta pro všechny naše občany, a že i když s ním vždycky nebudeme se vším souhlasit, tak že nám z něj nebude příliš často smutno.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář