Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stavy a vztahy

5. 11. 2012

Kateřina Orlová, 5. listopadu 2012

Vztahy patří k podstatě života a lásky. Vztahy s točí v bludném kruhu se stavy, v nichž se člověk nachází. Stavy a vztahy na sebe vzájemně působí. A právě to bylo téma další přednášky České křesťanské akademie v Třeboni, kterou přednesl lékař-psychiatr, teolog a pedagog z Pelhřimova Max Kašparů.
    Vztahy se v podstatě uskutečňují ve čtyřech hlavních rovinách. Nejviditelnější jsou vztahy mk.jpgmezilidské – mezi partnery, příbuznými, přáteli, vztahy v práci se spolupracovníky, nadřízenými a podřízenými, vztahy k dětem. Další skupinou jsou širší vztahy kulturně sociální, které se projevují například v náplni volného času nebo při politických volbách. Jednou z rovin vztahů je vztah k Bohu obecně, tedy realizace přesahu či transcendentna v životě jednotlivce. Ovšem prvním a základním je vztah k sobě sama, vztah já a já. Od tohoto vztahu se odvíjejí stavy našeho nitra a všechny další vztahy. 
    Z poruch vztahu k sobě neboli lásky k sobě či sebeúcty vyplývají stavy, které narušují další vztahy. Jednou z těchto poruch je komplex méněcennosti. Zdrojem je především rodina („ty jsi nemehlo“, „jsi budižkničemu“, „jsi neohrabaný“, „nic neumíš“), zejména nezdravě ctižádostiví rodiče. Víme však, že své dokáže i škola. Jakmile si žák vyslouží ať z toho či onoho důvodu cejch či nálepku, jen těžko se jí zbavuje a především se mu zhoubně vtiskává do jeho sebehodnocení. Potom se snadno stane, že do ordinace k panu doktorovi Kašparů přijde žena, která o sobě prohlásí: „Já jsem jenom zdravotní sestra“, nebo muž, který se odbude: „Já jsem jenom truhlář.“ Slovo jenom patří k těm, které pan doktor nemá rád. Copak může být člověk nějaké „jenom“? Každý člověk je originál. Opakem pocitu méněcennosti je komplex vícecennosti, který je pro vztahy stejnou zhoubou.
   Dalším častým problémem kruhu stavů a vztahů je záměna prostředku a cíle. Instruktivním příkladem je manželství, v němž je cílem muže žena a cílem ženy muž. Mezi mužem a ženou jsou prostředky, skrze něž se realizuje jejich vztah. Jsou jimi například finance, sexualita, výchova dětí nebo volný čas. Jakmile se kupříkladu žena stane prostředkem k trávení volného času muže nebo muž cestou k financím ženy, nemůže vztah fungovat.
    Narušeným vztahem je též podmíněná láska. „Budu tě mít ráda, až přineseš domů samé jedničky.“ „Budu tě mít rád, až se omluvíš.“ „Budu se mít rád, až tohle zvládnu.“ K tomu se váže další neoblíbené slovo pana doktora, slovo až. Láska, jen až se splní nějaká podmínka, není láska. Bůh má člověka rád už, nepodmíněně a bez ohledu na jeho přednosti a slabiny.
Jak z toho všeho ven? Všechny minulé nemocné stavy a vztahy si odpustíme a začneme žít zdravý vztahový život. Odteď nejsme žádné jenom, nezaměňujeme prostředky a cíle, máme rádi cele a bezpodmínečně. Jedině odpuštěním se lze zbavit tíživé minulosti.

Obsah přednášky Maxe Kašparů volně zpracovala Kateřina Orlová

PS: Kdo by snad měl kolem sebe jen samé zdravé stavy lidských duší a zdravé vztahy mezi lidmi a nevěděl, o čem je řeč, může zajít na zasedání lomnického zastupitelstva. Kdyby členové lomnického zastupitelstva a občané města odpustili sobě i druhým nemocné stavy a vztahy minulosti, fungovalo by město o poznání snáze.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář