Jdi na obsah Jdi na menu
 


Havla není nikdy dost

5. 3. 2012

Kateřina Orlová, 2. března 2012

Česká křesťanská akademie v Třeboni připravila na pátek 24. února vzpomínkový večer pro Václava Havla, který se konal v Divadle J. K. Tyla. Večer o člověku, který fyzicky patří historii, ale jehož bychom si měli připomínat v dnešní zjitřené a ne vždy radostné společenské situaci každodenně. Tím spíš, že na mnoho jeho varovných slov bohužel došlo. Byl to večer o člověku, jehož duch by měl být jako autorita přítomen v celém veřejném životě.
Karel Schwarzenberg nemohl být přítomen, ale za program Třeboňským poděkoval ze záznamu. Ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták četl vybrané pasáže z Havlových děl, komentátoři je opatřili poznámkami vztahujícími Havlovy myšlenky k dnešku. Moc bezmocných – za socialismu jsme hrávali hry, abychom mohli v klidu žít – vyvěšovali hesla, zdobili nástěnky, čímž jsme stvrzovali svou loajálnost. Nehrajeme však hry i dnes? Nepřizpůsobujeme se diktátu vládnoucího světa finančníků, abychom zapadli do společnosti? A co Václav Havel a politické strany? Jak bolestně se naplňují jeho obavy vzniklé zanedlouho po vzniku nových porevolučních stran, aby partajnické půtky a boj o moc mezi stranami nepřevážily nad službou společnosti.
Bývalá starostka Třeboně Libuše Kotilová a současný starosta Jiří Houdek vzpomínali na Havlovy návštěvy v městě. První byla oficiální hned zkraje roku 1991, krátká, ale velmi ctěná, protože Třeboň byla jedním z prvních měst, které prezident navštívil. Jiří Houdek se setkal s Václavem Havlem jako lázeňským hostem.
Na svého kolegu a kamaráda vzpomínal též divadelník Andrej Krob. Sloužili spolu na vojně v Českých Budějovicích, kde se již tehdy s výhodou „teplého místečka“ věnovali kulturní činnosti, tedy divadlu. Odtud pochází též pozitivní vztah Havlův k jižním Čechám, což potvrdil v rozhovoru pro rozhlas, který natočila na podzim 2011 redaktorka Mária Preiferová (spolu s Davidem Pithartem moderátorka třeboňského večera) a který jsme si vyposlechli ze záznamu.
Shlédli jsme Audienci v provedení Divadla Na tahu Andreje Kroba a zcela neznámou jednoaktovku Ela, Hela a STOP v interpretaci posluchačů DAMU. Moralistní komediální skeč našla v archivu pedagožka DAMU. Studenti nás svými hereckými výkony přesvědčili, autorův výsměch pokrytectví interpretovali dokonale.
Na závěr zavzpomínala na poslední týdny a dny Václava Havla sestra boromejka Angelika Pintířová. Vzpomínala na něj jako všichni ostatní, co ho znali – jako na skromného člověka, který se nepovyšoval, byl pozorný k druhým a pro zesměšnění vlastní osoby nikdy neměl daleko.
O hudební doprovod se postaralo trio Švarc-Studený-Studená nevtíravými šansony, vesměs z vlastní tvorby.
V Besedě ještě po skončení programu zněly Havlovy oblíbené písně komentované Janem Rejžkem a promítal se průřez fotografiemi Tomkiho Němce, který prezidenta s přestávkami fotil vlastně celých 22 porevolučních let.
Předsedovi třeboňské skupiny ČKA Davidu Pithartovi a všem jeho spolupracovníkům se povedlo něco naprosto obdivuhodného. Večer měl rytmus a spád, žádné slovo nebylo zbytečné, žádná nota nespadla pod pult. Nezbývá mi než dodat – klobouk dolů.


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář