Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor se studentkou zdravotnické školy v Českých Budějovicích

1. 2. 2011

Jarda Auský ml., 2011

Slyším spousty názorů na zdravotnictví, ošetřovatelskou péči a podobně. Vždy jsem si myslel, že pracovat v nemocnici je záslužná a prospěšná činnost.
Pokud jsi měl myšlenku, že v nemocnici je to good, tak jsi blázen, jestli na tom trváš i dál, jdi tam místo mě…

No to zase ne. To bys chtěla dělat třeba popeláře?
Pokud bych se při tom neohlížela na stupeň dosaženého vzdělání, tak jo, protože v poměru hodnocení a stupně zátěže jsou na tom popeláři lépe.

A proč sis vybrala zrovna zdravotní školu?
Protože na začátku nám říkali, že budeme plnohodnotné sestry, přičemž jsem si nedovedla představit, že to povede od deseti k pěti, mluvilo se o moderních trendech a prestižní budějovický nemocnici, pak z nás byli pouze asistenti a nakonec z nás udělali „blbky“, které sestře nesahají ani po kotníky. Jsem sice zdravotník, ale doba se změnila a ideje taky.

nem-cb.jpgTy máš praxi v českobudějovické nemocnici, co si myslíš o dění okolo Tebe?
Tady se koukám jen na to, jak všichni zkouší, kolik toho např. sestry a lékaři vydrží v minimálním počtu co nejvíce práce, takže některá místa nebudou vůbec pokryta - snížili počet akutních lůžek. Kolikrát si myslím, že nebudou ani obsazené pohotovosti, protože lékaři nejsou a sestra, i když ví, jak pomoci, tak předepsat ani podat nic nesmí. Dvě sestry budou běhat kolem 30 pacientů, což se nedá zvládnout, dělat jen to nejdůležitější a ignorovat jejich prosby, ač by to vše dělali kvalifikovaně, tak nesplní 70% potřeb pacienta. Pokud to takhle půjde dál, bude jen hůř a hůř. Na jednom oddělení z pěti zaměstnanců z řad sanitářů zůstali tři, protože je stop stav a zdravotnictví přijde, že musí šetřit na všem. Jeden z nich se zhroutil, zůstali zde dva! Jak mají dva sanitáři sloužit na směny na denní a noční a přitom mít někdy volno?

A jak vnímáš tedy prostředí kolem sebe? Asi už trochu vidíš do zdravotnictví.
Ano to vidím, zvláště jako studentka. Pošlou nás třeba v šesti na jedno oddělení, pacienti mají v tu chvíli dostatek péče, dobře stíháme, ale jako studenti stíháme i hodně pozorovat. Vztahy, odbornost, péči, chování sester a tak. Nemocnice nám totiž zakázala práci s dokumentací, tak toho máme míň.
Víš, když jsem byla na traumatologické ambulanci, od brzkého rána tam sedělo spousty lidí a nadávalo nám sestrám, že čekají strašně dlouho a my je nevzaly. Doktoři tam nechodí jako my na šestou, přijdou mnohdy až kolem sedmé, někdy i déle a pak až se teprve dostane na pacienty, sestry nemohou přijmout pacienta třeba se zlomeninou bez lékaře, čekal by v ordinaci stejně dlouho jako v čekárně. Ale na druhou stranu, abych jim jen nekřivdila, jsou zde báječní doktoři a opravdu ví, co dělají. Můžu Ti říci, že neodfláknou ani péči o pacienta, který již má špatnou prognózu a mohou mu pomoci jen z části, ale snaží se udělat všechno.

A kdyby ses měla rozhodnout, šla by si ještě dál studovat na doktorku?
Ne, nešla. Ono nejde studovat do nekonečna, je mi 23 a dalších sedm let bych už asi nezvládla, jde o finance, musel by mě někdo dotovat a to nejde.

A co si myslíš o platech doktorů?
Doktor by měl být lépe ohodnocený, měl by mít jen určitý počet pacientů, kterým by se mohl věnovat adekvátním způsobem, člověk si totiž rád vyčká frontu, než přijde na řadu, pokud ví, že o něj bude dobře postaráno.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář