Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor: Byl jsem vychováván k tomu,

... abych pomáhal – 1. část

Lumír Šarman, 12. prosince 2011

11. prosince 2011 mu bylo čtyřicet šest. 13. prosince absolvuje svůj už 150. odběr krve. Jeho vacha.jpgženu znám ze střední školy, a tak když mi zavolala, že by ráda dala svému manželovi k narozeninám netradiční dárek v podobě rozhovoru, souhlasil jsem. Vladimíra Váchu znám už docela dlouho a tak jsme si při rozhovoru tykali.

Kdy ses poprvé rozhodl, že daruješ část své krve ve prospěch někoho jiného? Co tě k tomu vedlo?

   Na rozdíl od jiných jsem to měl trochu jednodušší. Krev totiž daroval už můj otec a další lidi z mého okolí. Tím myslím hlavně hasiče. Možná to bude vypadat jako fráze, ale já byl vychován v tom, abych ostatním pomáhal v rámci svých možností. I darování krve jsem bral jako možnost pomoci. Úplně první odběr si už nepamatuji, bylo to někdy v roce 1995. Ani nevím, jestli to bylo ještě v Č. Budějovicích nebo v Praze, kam jsem chodil na vysokou školu.

Mnoho lidí možná nad dárcovstvím váhá, protože se obává samotného odběru. Můžeš prosím popsat, jak vše probíhá?
   Nejdříve popíšu odběr plné krve, kterým všichni dárci začínají. Odběr plazmy už je nástavba, kdy dárce musí podstoupit přísnější zdravotní kontrolu. Po příchodu na transfůzní stanici proběhne základní vyšetření moči a pokud dárce projde, tak následuje prohlídka u lékaře. Ten například změří teplotu, krevní tlak, poslechne si srdce a také vyšetří krk. Když dárce zdárně projde, tak si oblékne bílý plášť, umyje si předloktí a ulehne na lehátko. Sestra nejdříve prověří údaje k dárci, aby nedošlo k záměně. Potom vyhledá vhodnou žílu. Po provedení vpichu odebere vzorek krve na laboratorní vyšetření krevního obrazu a poté napojí k odběrové jehle jednorázovou sterilní soupravu pro odběr krve. Během asi pět minut je odběr ukončen. Potom je podstatné pomalu vstát a nikam nechvátat.

Jak se člověk po odběru cítí? Dárci prý dostávají čokoládu, aby se vyrovnali s poklesem tlaku, je to pravda?
   Nevím, jak se cítí ostatní, ale já s odběry neměl žádné větší problémy. Je pravda, že jsem občas zažil, jak se někdo po prvním nebo druhém odběru složil. To byly ale zcela ojedinělé případy. Já se naučil jednu věc. Před samotným odběrem je třeba se hlavně hodně napít ale i přiměřeně najíst. Než odjedu na odběr, tak si dám čaj, k tomu dva rohlíky nebo chleba. Další čaj vypiju těsně před odběrem, k tomu ještě rozpuštěný vitamín. Po odběru si dám kávu a sušenku. V dřívějších dobách jsem zažil i podávání skleničky červeného vína. Občas je i akce pivovaru, kdy dostanu plechovku nealko piva. To, že se dává čokoláda na vyrovnání tlaku, slyším poprvé. Jen vím, že by dárci čokoládu neměli jíst před odběrem. Z osobní zkušenosti mohu říct, že je třeba opravdu dodržovat pitný režim. Není ani dobré jít na odběr nalačno.  To se potom stane, že člověk rychle vstane a ono to s ním sekne. A závěrem můj subjektivní pocit po odběru. Cítím, že mi krev koluje volněji.

Pokračování příští týden ...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář