Jdi na obsah Jdi na menu
 


"Rád bych to zkusil znovu" - rozhovor s Vladimírem Váchou st.

18. 5. 2014

Lumír Šarman, rozhovor proběhl v týdnu od 12. května 2014

Jak se máte?
Začínáme docela zajímavou otázkou. Když oslovíme někoho s takovou otázkou tak ten druhý většinou odpovídá, že dobře. A je to „dobře“ jakože je dobře nebo jako ve škole „za tři“?  Teď se můžu mít úplně výborně a za půl hodiny to bude úplně špatně. Stačí, když si vzpomenu na úmrtí mojí matky.
   Začátek roku celkem dobrý a potom najednou rána do palice. Takže se mám asi tak průměrně dobře. Ale spíše se mám lépe. Když si například vybavím dvoudílný televizní film Poslední cyklista nebo dokumenty z II. světové války, tak se mám velmi dobře. Je to vždy otázka pohledu na život.

Co Vám teď dělá největší radost?
Začne to asi vypadat, že se vyhýbám odpovědím. Nějakou největší radost asi v současné době nemám. Jsou to spíš takové drobné radosti, co přináší život. Jde také o to, co si představit pod slovem radost. Například, že se poslední době uklidnila situace na radnici.  Nebo že člověk vůbec žije a nemá větší problémy se zdravím. Nebo že má dvě šikovné a slušné děti. I malé radosti mohou být velké radosti. Co by někdo dal za to, že třeba nebude nemocný. Asi by to pro něj byla největší radost.

A největší starost?
 A proč se dělit s ostatními o starosti? Není lepší rozdávat radost? Já nemám v současné době nějakou největší starost.
 
Když jsem se bavil s dalšími třemi členy rady, požádal jsem je o hodnocení vlastní práce. Můžete také zhodnotit práci rady z pozice místostarosty? 
Pokud jde o sebehodnocení mojí práce, tak jsem se vždy snažil, abych se nemusel za sebe stydět, až se ohlédnu zpět. V rámci svých časových možností se snažím dobře odvádět svou práci pro město. Možná neumím mediálně prodat výsledky své práce, ale o to mi ani nejde. Vždy jsem se snažil více dělat než mluvit.
   Zpracoval jsem například požární řád nebo vyhlášku o místních poplatcích. Kdo toto nikdy nedělal, tak si ani neumí představit, kolik času zabere vyhledávání podkladů k těmto věcem. Vše musí být v souladu se zákony naší republiky. Ale přesto se stane, že použijete například vzor z ministerstva vnitra a najednou nějaký kontrolní orgán sdělí, že to vlastně má být trochu jinak, že ve vzoru to nebylo úplně správně. Řešila se například i možnost nižšího poplatku pro lidi co třídí odpad a nemají kotle na tuhá paliva. Přestože jsem se snažil najít možnost dvou sazeb, tak jsem po konzultacích s odborem dozoru veřejné správy nenalezl možnost jak ulevit lidem co netvoří tolik odpadu a já k nim také patřím.
   Zase se mi naopak podařilo zajistit nižší cenu energií pro město i školu, nebo nižší účty za telefony. Tato práce není tolik vidět. Naopak je vidět nový hasičský dopravní automobil, kdy jsem měl na starosti celé výběrové řízení, které proběhlo zcela bez problémů a podařilo se výrazně snížit cenu vozidla.
   Když vezmu práci celé rady, tak je pravda, že soukolí občas zaskřípalo. Většinou se však podařilo nalézt shodu.

Kde jsou hlavní příčiny toho, že rada minimálně poslední půlrok nefungovala tak, jak má?
Jednou z příčin například bylo, že se začaly rozcházet názory na některé záležitosti spojené s chodem města. To je vidět i na jednání zastupitelstva. Zejména na začátku roku docházelo ke střetům mezi členy rady. Blíže se nechci k tomuto vyjadřovat, mrzí mne však, že se na přelomu roku a během prvních měsíců letošního roku práce rady zbrzdila. Já jsem se většinou snažil, aby vše fungovalo a byl jsem ochoten i ke kompromisům.
   V poslední době se situace zlepšila a rada opět funguje. Na závěr k tomuto uvedu, že je asi všeobecně známo, že jsem byl většinou na straně starostky.

Jak hodnotíte práci starostky města v uplynulých letech? 
Pokud bych to hodnotil známkou jako ve škole tak bych dal známku chvalitebný. Žádný učený z nebe nespadl a funkce starosty se nevyučuje na žádné škole. Je řada věcí, které paní starostka udělala dobře a jsou věci, které se jí nepovedly. V rámci svých možností, kdy ani rada města nebyla jednotná si myslím, že to zvládala a zvládá na slušné úrovni.
 
Někdy se v Lomnici hovoří o vašem – prý poměrně blízkém – vztahu se starostkou Ivou Novákovou. Jak byste vztah k ní popsal vy? Jaká je skutečnost?
A je tu otázka na tělo. Asi jsem jí mohl čekat, protože jsem tyto řeči taky slyšel. A co teď odpovědět? Když řeknu, že se starostkou nic nemám, tak stejně si bude řada lidí myslet, že s ní něco mám. A protože při mých odpovědích už začínám být možná trošku protivný, když budu bazírovat na slovíčku, tak zase jsou různé možnosti odpovědí. Ano, mám se starostkou blízký vztah. Na zastupitelstvu například sedím hned vedle ní. Jsme přítomni na řadě akcích společně, ale nedržíme se za ručičku. Máme také celkem blízké názory a tak se shodneme na řadě věcí. Je však řada věcí, u kterých se neshodneme. Ale ono snad ani není možné, aby lidé měli úplně stejné názory. Na závěr k této otázce bych uvedl, že se jedná o přátelský vztah, i když v počátečním období fungování na radnici to občas hodně skřípalo a až později starostka zjistila, že nejsem jejím nepřítelem.

Pokud se nepletu, vstoupil jste do komunální politiky teprve v roce 2010 tím, že jste přijal místo na kandidátce ČSSD. Co Vás k tomu tehdy vedlo? 
Ano je pravda, že do té doby jsem se nechtěl příliš angažovat. Ale protože jsem místní patriot, tak jsem se rozhodl, že zkusím změnit situaci ve městě. V první chvíli jsem ani neuvažoval, že bych kandidoval přímo za nějakou politickou stranu. Jako policista ani nemůžu být členem žádné politické strany. Na začátku to vypadalo, že bych mohl kandidovat za nějaké nezávislé hnutí, ale z toho nakonec sešlo. Protože jsem se netajil tím, že bych chtěl kandidovat, tak jsem byl osloven MUDr. Bílkem. A protože volební program ČSSD nebyl v rozporu s mými názory, tak jsem nakonec kandidoval za ČSSD. V té době také nebylo příliš možností, za koho bych kandidoval.

Jak tento svůj krok hodnotíte téměř na konci volebního období?
Asi to nebylo moje úplně nejšťastnější rozhodnutí, ale přijímám za něj plnou odpovědnost. Na druhé straně kdybych vůbec nekandidoval, tak bych nemohl udělat snad řadu dobrých věcí. Když to vztáhnu třeba jen na jednu stranu, tak bych například nemohl finančně podpořit hasiče. Ze svého příjmu od radnice jsem například dal hasičům více jak 30.000,-Kč, přesně to ani nepočítám. Podařilo se zajistit skoro 200.000,-Kč na činnost hasičů, nebo nové dopravní auto. Ale nejsou to jen hasiči, jak by třeba dopadla řada rozhodnutí rady nebo zastupitelstva kdybych nehlasoval pro. Kdyby místo mne byl někdo jiný, tak vše mohlo být ještě horší. A tak raději hledám to lepší na svém kroku než to horší.

Jak hodnotíte to, nakolik se Vám podařilo naplnit předvolební sliby občanům?
Asi bych měl odpovědět jako správný politik, že většinu slibů se podařilo splnit a pokud některé ne, tak jen proto, že k tomu byly objektivní důvody. Ano, možná nějaké byly. Když však nebudu odpovídat jako politik, ale jako normální člověk, tak bohužel - sliby chyby. A je i mou chybou, že se některé sliby nepodařilo splnit a asi už se je do konce volebního období nepodaří mnoho splnit.
 
Budete kandidovat znovu? Proč?
Zatím mám představu, že kandidovat budu. Rovnou bez položení otázky odpovídám, že asi nebudu kandidovat ani za ČSSD a ani na kandidátce starostky. Uvažuji o tom, že do voleb budu kandidovat na hasičské kandidátce. A proč? Protože mne práce na radnici chytla a myslím si, že jsem odvedl i nějakou slušnou práci.  Rád bych to tedy zkusil znovu, ale lépe. Zda se to podaří, ukáže teprve čas.

Navenek se zdá, že jste ve svém vystupování až příliš klidný – soudě například podle vašeho chování na jednáních zastupitelstva. To nemáte nikdy chuť zvýšit hlas nebo rázně vystoupit, když s něčím nesouhlasíte? 
Což o to, někdy bych chuť měl. Je i pravda, že se ve mně občas vaří krev. Jenže na rozdíl od některých jiných se domnívám, že zvýšením hlasu se nic nevyřeší. Křičí hlavně malé děti nebo ti, co nemají rozumné argumenty. Pokud potřebuji něco prosadit, tak spíš sázím na ty rozumné argumenty a klidné jednání. Zatím jsem si nevšiml toho, že by se například na zastupitelstvu něco vyřešilo zvýšením hlasu.

Řadu let se silně angažujete jako hasič. Jak si stojí Lomničtí hasiči ve srovnání se svými kolegy odjinud?
Vedou si velmi dobře. I když si to mnozí neuvědomují, tak by se správně měla odlišovat zásahová jednotka od občanského sdružení SDH. Na druhé straně v naší zásahové jednotce jsou jen členové SDH. Zásahová jednotka je velmi dobře vybavená a členové jednotky jsou dobře vycvičeni a velmi dobře hodnoceni i ze strany profesionálních hasičů. Při zásazích ani většinou není poznat kdo je dobrovolný a kdo profesionální hasič. Samotný sbor také funguje na dobré úrovni. Je to vidět i na tom, že máme i hodně mladých členů, kdy například dorostenci v posledních letech opakovaně vyhrávali okresní kolo soutěží. Podařilo se obnovit i dětské družstvo a tak je o budoucnost našeho sboru snad postaráno.

Ne všichni vědí, že mnoho let dáváte bezplatně krev. Proč to děláte?
Asi proto, že mně moji rodiče vždy vedli k tomu, abych pomáhal ostatním. Možná to bude znít divně, ale moje osobní heslo je: “Když můžu, tak pomůžu.“  Krev dávám již skoro 30 let a nejenom samotnou krev, ale v posledních letech i plazmu. Pokud bych to chtěl odlehčit, tak bych mohl uvést, že jedním z důvodů je, že potřebuji nějaké medaile na hasičskou uniformu. Akorát nevím, proč mám dávat krev i nadále. Už totiž mám víc jak 160 odběrů a nejvyšší medaile Zlatý kříž I. stupně je právě za 160 odběrů a vyšší medaile už není.

Už víte, kam pojedete letos na dovolenou?
Zatím nějakou delší dovolenou neplánuji a ani nevím, kam na dovolenou pojedu. Nechám tomu volný průchod a třeba se rozhodnu ze dne na den. Nejvíc si ale odpočinu od všech starostí na Moravě, kde mám v okolí Strážnice hodně známých.

Poslední otázka: co podle vás Lomnice teď nejvíce potřebuje?
Aby byl klid! Jenže se obávám, že už během letních měsíců vypukne naplno předvolební kampaň. A také potřebuje, aby se zbytečně nevracely dotační peníze a neplatily různá penále.

Děkuji za rozhovor.



 
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář