Jdi na obsah Jdi na menu
 


Putování 2 - Jižní Čechy

23. 8. 2010

V čem spočívá kouzlo tohoto regionu, objevil snad každý návštěvník již po chvíli vstřebávání zdejší atmosféry. Krajina nám zde nenabízí ohromující horské hřebeny ani jiné přírodní superlativy, její výjimečnost tkví v obyčejném přívětivém venkovském prostředí, které obklopuje jedinečná historická sídla. A na taková jsme se chystali vyrazit.
putovani2.jpgČas nás netížil, počasí nám přálo, nezbylo než vyjet. Začátek byl opět v našem městečku a jako asi každého cyklistu, tak ani mě a mou přítelkyni netáhly hlavní silnice přeplněné auty. Dalo by se říci „cestou necestou“ probrázdila naše kola polní cestičky, hráz Nadějské soustavy, příjemně provoněný les před Valem a ještě trochu zatopený most přes řeku Nežárku v Hamru. V den, kdy jsme vyjížděli, se opravdu teploty blížily „třicítce“ a větřík se zřídka jen opřel o horní lístek vzrostlého stromu. Není divu, že v takovéhle situaci, po zdolání první etapy, dostane každý chuť na jedno studené. A opravdu, na naší zastávce – Metel, jsme potkali početnější skupiny „degustujících“ cyklistů než na cestách.
Chvilka odpočinku a zpět do sedel na další kilometry. Tady byla malinká chybička v nedostatku repelentu – projet cestu na Cikar bez štípance od komára je nadlidský úkol, ale na druhou stranu kousek jízdy ve stínu stromů přišel vhod. Nicméně sláva! Do K. Řečice je to kousek okolo lesních školek, po hrázi rybníka Ochoz a okolo pastvin. Na informační ceduli K. Řečice jsem se těšil již z důvodu mé dlouhé nepřítomnosti (a bezesporu i na druhou občerstvovací pauzu). Krásné náměstí, příjemné posezení, opravdu bezpočet návštěvníků zaplňovalo celé okolí a nás čekal ještě kousek do cíle.
Jemně kopcovitá krajina v okolí vesničky Pohoří, žně v plném proudu, na každé vesnici naplněné zahrádky u hospůdek, no prostě léto. Po příjezdu na poslední metu našeho putování, jsme uznali, že opravdu patří Červená Lhota mezi nejnavštěvovanější místa u nás na Jihu. Hojně zde pobíhali cizinci, stánků jako na Matějské a rozverná škála různých suvenýrů. Opravdu je to jedno z míst, kam byste se v čase volna a pěkného počasí měli podívat. S malými zajížďkami a pauzami byla trasa úspěšně absolvována ve zdraví a v celkovém čase bezmála pěti hodin. Proto tomu, komu není kolo cizí a chce se podívat trochu po naší krajině, památkách a krásné scenérii, vřele doporučujeme tuto trasu…

Jaroslav Auský ml.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář