Jdi na obsah Jdi na menu
 


Povídka - Sportem ke zdraví

13. 9. 2013

 Jiří  K o s, 26. srpna 2013

Evžen byl sportovcem tělem a duší. Hrával v mládí aktivně hokej za prvoligový TJ  Chomutov a jenom krůček mu chyběl k tomu, aby se tehdy dostal do nároďáku. Jenže jeho tým nakonec sestoupil z elity do druhé ligy a na nadějného hráče se zapomnělo. Po skončení kariéry si udělal trenérské zkoušky, chvíli trénoval mládež na severu Čech, aby ho nakonec zlanařil Spartak Soběslav, který mu nabídl post hlavního kouče. Proto přesídlil do Jižních Čech, zakoupil si tady dům a natrvalo ve městě u řeky Lužnice zůstal.  
   Jeho sportovní svalnatá postava se postupem času zakulatila a díky konzumaci oblíbeného pupek.jpgchmelového nápoje se mu vpředu vytvořilo cosi, co připomínalo buben. Přesto pokaždé, když to bylo podle něj třeba, nasadil si na nohy brusle, aby to těm mladým na ledě názorně ukázal - jak kličkovat mezi obránci a jak vystřelit na bránu.
   Pracoval ve stejném strojírenském závodě jako Honza Turek a protože byl vyučený elektrikář, montoval na výrobní hale elektriku do pletaček. A přitom se chlubil, jak kdysi válel ligu a že platil za jednoho z nejlepších střelců.
   Každý sportovec, i když už jenom trénuje, musí mít od lékaře pro sportovní klub potvrzení, že je zdráv a čas od času ho musí obnovovat. A Evžen to razítko od závodního lékaře zrovna potřeboval. Proto se za ním ráno chystal a chlapům na dílně to vysvětloval:
„Hned budu zpátky. Pokecáme s doktorem, dáme si přitom kávičku a on mi to napíše.“
   Jeho jako vždy suverénní chování vyprovokovalo vedoucího Picka k tomu, aby mu provedl nějakou lumpárnu. Hned jak Evžen odešel na středisko, vzal telefon a vytočil číslo lékaře Valenty.
    „Hele Pepíku,“ oslovil ho skrz sluchátko, protože se dobře znali.
   „Mě se ten Evžen nějak nelíbí. Měl bys ho pořádně vyšetřit! Aby ti potom na ledě při tréninku třeba nezkolaboval…“
   Během hodiny se Evžen vrátil zpět na montážní linku a byl celý nervózní.
„Stalo se něco?“, vyptával se starostlivě Pick. Evžen mu udiveně odpověděl:
„Já to vůbec nechápu. Valentu znám už přece léta. Dneska, místo toho, aby mi udělal kafe a dali jsme cigáro, začal mě vyšetřovat – srdce, tlak, zrak. Místo toho, aby mi nalil do skleničky dobré vínko, poslal mě s ní na toaletu pro moč. No a nakonec mi přikázal udělat dvacet kliků a dvacet dřepů. A nedal si to vymluvit. Ještě teď mě bolí ruce a nohy. To bylo nejhorší vyšetření, které jsem kdy absolvoval. “
„No a napsal ti to?“ snažil se udržet smích Pick
„Nakonec jó, ale řekl mi, že se mám šetřit. Zakázal mi kouřit a pití mám prej taky omezit,“ dokončil svou řeč Evžen a hledal přitom po kapsách krabičku s cigaretami.