Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kde jsou mouchy a motýli?

Lumír Šarman, 5. srpna 2020

Před pár týdny jsme si četl svůj oblíbený časopis National Geographic, který se snaží svým čtenářům srozumitelně zpřístupňovat poznání týkající se světa, ve kterém žijeme, ve všech jeho dimenzích. Téma jednoho z posledních čísel byl výrazný úbytek hmyzu kolem nás.

butterfly-4017999_640.jpg

   Hmyz – co nám tohle slovo vlastně říká? Mě se nejdříve vybaví mouchy, pak naši „slavní“ komáři, následují pracovití mravenci a včely, pak jejich příbuzné vosy a následuje dlouhá řada tvorů se třemi páry končetin. Nejkrásnější zástupci této říše jsou motýli. Počet druhů hmyzu je neuvěřitelně vysoký a vědci odhadují, že většinu z nich ještě vůbec neznáme. No a teď (poslední roky) vědci zjistili, že hmyzu kolem nás ubývá. A to zatraceně rychle.

   Možná si řeknete: to je dobře, alespoň nás „mouchy“ neotravují. To je pochopitelný argument. Jenže co mravenci, včely, motýli a tisíce dalších druhů hmyzu? Pokud už se chystáte přestat číst tuhle poznámku, zkuste ještě jedno zamyšlení. Jezdíte autem? Tak si uvědomte, jak poslední dobou vypadá na jaře a v létě vaše čelní sklo. Vaše světlomety a čelní maska? Vzpomínáte, že ještě před pár lety jsme drhli nalepený hmyz z uvedených částí pomalu po každé delší, zvláště pak večerní či noční jízdě? No a teď? Teď skoro nic.

   Co je na jedné straně příjemné, může být na druhé velký průšvih. Termín potravní řetězec známe všichni. Množství hmyzožravců je velké. Ptáci, plazi, ale i savci. Když není potrava, populace se zmenšují a mohou vyhynout. Když nemá kdo opylovat plodiny, není úroda…

   Vědci zatím usuzují, že na hromadný úbytek hmyzu na naší planetě má vliv několik faktorů: změna globálního klimatu, moderní způsob hospodaření v zemědělství (velké plochy a pesticidy) a úbytek přirozeného prostředí pro život hmyzu.

   Jak to bude s hmyzem dál nevíme. Podle teorie chaosu však i malé kroky každého z nás mohou situaci ovlivnit.

 

Jak jsem asi zabránil pětisetletému suchu

Lumír Šarman, 20. června 2020

„Česká republika zažívá nejhorší sucho za mnoho let“ nebo „Klimatologové hovoří dokonce o pětisetletém suchu“ a k tomu: parthenocissus-tricuspidata-4710849_640.jpg„Ministerstvo životního prostředí vyzývá občany, aby se zapojili do programu Dešťovka a zachytávali u sebe na pozemku vodu, která naprší“. Podobné zprávy a výzvy pršely z médií už hezky dlouhou dobu. Tak jsem podlehl i já.

   Inspirován skvělou knihou Setha Siegala Budiž voda, která popisuje neuvěřitelně úspěšnou snahu Izraele zajistit si dostatek vody, rozhodl jsem se vloni, že naše skromné dva záhonky, na kterých pěstujeme jahody a nějakou tu zeleninu, zavlažím kapkovou závlahou. Tak, jak projekt uzrával v mé hlavě, a jak stále přicházely dramatické informace o tom, jak mizí voda z hlubších vrstev půdy a některé oblasti republiky mají katastrofální sucho, rozhodl jsem se ke stávajícímu barelu na dešťovou vodu pořídit druhý. O dotace jsem nestál, vystačil jsem si s pocitem hospodáře, že zachytím maximum dešťové vody! Ostrůvek katastrofálního sucha se zmenší.

   Objednal jsem repasovaný barel na tisíc litrů, vytvořil mu podstavec kousek od okapu, koupil si nutný materiál a když barel dorazil, jako klempíř amatér jsem celkem obstojně přivedl vodu z okapu až nad barel a čekal, až přijde první déšť. Jaká to byla radost, když do barelu napršelo prvních 200 litrů. Srdce hospodáře zaplesalo! Další fází bylo naplnit barel až po okraj – voda bude přece potřeba na zalévání. Sucho je nemilosrdné. A počasí se začalo pomalu měnit. Květen přinesl slušné srážky a v barelu bylo tolik vody, že jsem z něj začal plnit vyschlou studnu. Další voda pro období sucha! Hurá!

   Přišel červen a s ním svátek svatého Medarda – 8. června. Zapršelo. V tu chvíli začaly éterem létat zprávy o tom, že přece Medardova kápě 40 dní kape a že v některých oblastech bude brzy pravděpodobně problém s velkým množstvím vody. Od té doby prší vlastně obden. Sakra. Vyschlá studna už je skoro plná a dnes jsem v zoufalství vypustil část barelu do kanálu. Když nic jiného, hřeje mě vědomí, že jsem pravděpodobně zachránil Česko před suchem.